Co je smlouva o zamezení dvojího zdanění a proč je klíčová při podnikání přes offshore společnost
Smlouva o zamezení dvojího zdanění je mezinárodní dohoda mezi dvěma státy, jejímž cílem je odstranit daňovou duplicitu, která by mohla vzniknout, pokud by jeden daňový poplatník odváděl daně z téhož příjmu ve dvou různých zemích. Taková smlouva představuje základní nástroj pro zajištění daňové jistoty při mezinárodním podnikání a je klíčová zejména při využití zahraničních struktur, jako jsou offshore společnosti.
Při podnikání prostřednictvím offshore společnosti může vzniknout situace, kdy zisky firmy jsou zdaněny jak v zemi jejího založení, tak ve státě jejích příjemců nebo vlastníků. Právě zde sehrává smlouva o zamezení dvojího zdanění zásadní roli – určuje, který stát má nárok na výběr daně a za jakých podmínek. Tím pomáhá předejít tomu, aby podnikatelé platili daň dvakrát za stejný příjem, což by jinak bylo nejen finančně nevýhodné, ale i nespravedlivé.
Pro podnikatele, kteří využívají offshore struktury například na Kypru, Maltě, v Nizozemsku nebo Spojených arabských emirátech, je pochopení významu smluv o zamezení dvojího zdanění zásadní. Tyto smlouvy totiž často umožňují přesné vymezení daňové povinnosti, zatímco bez nich hrozí, že offshore příjem bude zdaněn jak v zemi sídla společnosti, tak v domovské zemi majitele firmy – např. v České republice.
Z pohledu mezinárodního daňového práva smlouva o zamezení dvojího zdanění představuje most mezi dvěma daňovými systémy. Strukturuje základní pravidla pro:
- zdaňování dividend, úroků a licenčních poplatků,
- kritéria daňového rezidentství,
- způsoby vyloučení dvojího zdanění (např. metoda vynětí nebo zápočtu),
- řešení případných daňových sporů mezi státy prostřednictvím vzájemné dohody.
Zejména v situacích, kdy dochází k pohybu kapitálu, služeb nebo práv mezi státy, umožňuje smlouva o zamezení dvojího zdanění bezpečné a předvídatelné daňové plánování. Je proto jedním z nejdůležitějších nástrojů každého podnikatele, který operuje na mezinárodním trhu, a to i v případě, že využívá offshore společnosti jako součást legální optimalizační strategie.
Většina vyspělých států, včetně České republiky, má uzavřené desítky těchto smluv – přičemž jejich aktuální seznam je veřejně dostupný na webu Ministerstva financí. Přesto však nestačí ověřit pouze samotnou existenci smlouvy. Je nezbytné detailně analyzovat její obsah a zjistit, jak může ovlivnit konkrétní podnikatelský záměr.
Jak smlouva o zamezení dvojího zdanění funguje v praxi
Praktické využití smlouvy o zamezení dvojího zdanění je zásadní zejména u přeshraničního podnikání, kde je cílem efektivně řídit daňové závazky vznikající v různých jurisdikcích. Každá smlouva o zamezení dvojího zdanění totiž přesně stanovuje, jakým způsobem se bude určovat daňová povinnost u vybraných typů příjmů – například dividend, úroků, licenčních poplatků nebo příjmů z podnikání v zahraničí.
V praxi to znamená, že podnikatel, který vlastní například offshore společnost v zemi s nízkým daňovým zatížením, může pomocí mezinárodní daňové smlouvy určit, kde a v jaké výši bude zdaněn konkrétní příjem. Smlouva o zamezení dvojího zdanění typicky obsahuje takzvané alokační pravidlo – to předepisuje, který stát má právo příjem zdanit jako první a který případně poskytne úlevu formou zápočtu nebo vynětí daně.
Typickým příkladem je příjem z dividend – pokud český daňový rezident přijímá dividendy od offshore společnosti sídlící ve státě, který má s Českou republikou uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, bude zdaňování dividend upraveno touto smlouvou. Často dochází k omezení výše srážkové daně v zahraničí (např. na 5 % místo standardních 15 %) a v České republice se poté využije metoda zápočtu již zaplacené daně.
Pro správné využití těchto výhod je však důležité dodržet podmínky stanovené ve smlouvě. Ty často zahrnují ustanovení o skutečném vlastnictví (tzv. beneficial ownership), trvalém pobytu (rezidentství) či požadavky na doložení daňového domicilu.
Pokud není dodržena forma nebo podmínky stanovené ve smlouvě, podnikatel se může dostat do situace, kdy daňové orgány druhého státu nesníží nebo neuznají nárok na úlevu, čímž dojde k dvojímu zdanění.
Metoda vynětí vs. metoda zápočtu
Smlouva o zamezení dvojího zdanění často specifikuje, jakým způsobem bude dvojí zdanění odstraněno. Existují dvě hlavní metody:
- Metoda vynětí – příjem zdaněný v druhém státě je v domovské zemi plně vynět z daňového základu.
- Metoda zápočtu – příjem je zdaněn i v domovské zemi, ale daň zaplacená v zahraničí je odečtena z celkové daňové povinnosti.
V České republice se ve většině případů využívá metoda zápočtu. Proto je klíčové správně doložit zaplacenou daň v zahraničí, abyste mohli snížit daňovou povinnost v ČR v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.
Praktické dopady pro podnikatele
Podnikatelé využívající zahraniční (např. offshore) struktury by měli chápat, že smlouva o zamezení dvojího zdanění není automatická ochrana před nadměrným zdaněním. Její obsah je třeba pečlivě analyzovat a přizpůsobit mu strukturu příjmů a pohyby kapitálu.
Například při licencování softwaru přes offshore společnost je nutné ověřit, zda konkrétní smlouva o zamezení dvojího zdanění umožňuje minimalizovat srážkovou daň z licenčních poplatků. Pokud by smlouva neexistovala, Česká republika by mohla aplikovat plnou výši srážkové daně, což zásadně zasahuje do daňového plánování.
Správné pochopení a implementace pravidel obsažených ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění tak ovlivňuje nejen výši daňové povinnosti, ale i legálnost celé mezinárodní struktury. Nedodržení podmínek může vést k doměrku daně, penále i reputačním rizikům.
Výhody využití offshore společnosti ve spojení se smlouvou o zamezení dvojího zdanění
Kombinace offshore struktury a platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění může být účinným nástrojem daňového plánování, pokud je správně navržená a řízená. Z hlediska daňové optimalizace totiž nejde jen o samotné založení offshore společnosti, ale právě o její propojení s vhodným smluvním partnerem České republiky, který má uzavřenou mezinárodní daňovou dohodu.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění umožňuje offshore entitě převádět příjmy do České republiky nebo jiného státu efektivně – tedy s nižším nebo žádným daňovým zatížením. Typicky se jedná o:
- snížené nebo nulové srážkové daně při převodu dividend,
- větší právní předvídatelnost daňového zacházení.
Podnikatel, který využívá například společnost na Kypru nebo v Nizozemsku, může na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění převést zisk ve formě dividend do České republiky se sníženou srážkovou daní – často jen 5 %, nebo dokonce 0 %, pokud jsou splněny podmínky účasti a držení podílů.
V některých jurisdikcích je navíc možné rozdělit zisk offshore společnosti bez jakéhokoli místního zdanění, což činí takové struktury obchodně atraktivními.
Efektivní využití smlouvy o zamezení dvojího zdanění ve spojení s offshore společností může podnikateli umožnit značně snížit celkové daňové zatížení, a zároveň zůstat v souladu s právem. Tato kombinace totiž poskytuje právní rámec pro transparentní mezinárodní převody příjmů.
Strukturování toků příjmů s využitím daňových výhod
Smlouva o zamezení dvojího zdanění typicky definuje limity pro zdanění pasivních příjmů, jako jsou úroky nebo licenční poplatky. Offshore společnosti mohou fungovat jako nástroje pro správu duševního vlastnictví nebo financování mezi propojenými subjekty, přičemž daňová zátěž je řízena právě přes tyto mezinárodní dohody.
Například při převodu licenčních poplatků mezi dceřinou pobočkou v České republice a mateřskou entitou na Maltě nebo v Irsku, lze docílit citelného zlevnění na straně daňových nákladů, pokud je smlouva o zamezení dvojího zdanění správně využita.
Podmínkou úspěchu je však transparentnost – daňové smlouvy často vyžadují, aby offshore společnost byla skutečným vlastníkem příjmů (beneficial owner) a ne pouze prostředníkem. Proto nestačí formálně převést příjem přes offshore strukturu, je třeba, aby měla i odpovídající ekonomickou podstatu (substance).
Optimalizace nákladů při mezinárodním podnikání
Smlouva o zamezení dvojího zdanění rovněž hraje klíčovou roli při plánování mezinárodních toků kapitálu a rozdělování zisku. Podniky často čelí rozdílným daňovým systémům v jednotlivých jurisdikcích, a bez vhodného smluvního základu by mohly platit daň několikanásobně.
Při využití daňové smlouvy ve spojení s offshore entitou může dojít ke snížení celkových nákladů spojených s provozem, dodávkami nebo financováním napříč státy.
Například pokud firma zavede centrální holdingovou strukturu v zemi, která má výhodnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Českou republikou, může optimalizovat distribuci výnosů ze zahraničních poboček a zároveň omezit dodatečné daně či poplatky. Velkou roli přitom hraje správné nastavení vnitroskupinového oceňování (transfer pricing) a dokumentace souladu s mezinárodními standardy.
Využití přímého přístupu ke kapitálovým trhům a fondům
V některých případech offshore společnosti, které se opírají o platnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, slouží i jako vstupní nástroj na mezinárodní kapitálové trhy. Díky nim lze např. efektivně investovat do realit, startupových projektů nebo fondových struktur bez zbytečných daňových překážek.
Pokud je například společnost registrována ve státě, který má díky smlouvě o zamezení dvojího zdanění přístup k příznivým daňovým režimům v cílových jurisdikcích (například Britské Panenské ostrovy či Hongkong), umožní investorům z České republiky lepší tok návratnosti bez zbytečného zdanění nebo povinnosti dvojitého přiznání příjmů.
Z uvedeného vyplývá, že výběr správné offshore jurisdikce ve spojení se smlouvou o zamezení dvojího zdanění je zásadním faktorem úspěchu. Jde totiž nejen o daňovou výhodnost, ale i o zajištění globální kompatibility a právní jistoty.
Získejte vlastní zahraniční firmu s výhodami
Poskytujeme ZDARMA odbornou konzultaci o založení zahraniční firmy.
Získat konzultaci
Nejčastější chyby při využívání offshore společností bez přihlédnutí ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění
Podnikatelé, kteří využívají offshore struktury k řízení mezinárodních obchodních toků, někdy opomíjejí kritický aspekt mezinárodního daňového plánování – smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Tento přehlížený krok však může vést k výraznému daňovému zatížení, právním problémům a také ke ztrátě důvěryhodnosti vůči daňovým orgánům.
Opomenutí existující mezinárodní smlouvy
Jednou z nejběžnějších chyb je samotný fakt, že podnikatel neprověří, zda Česká republika má se zemí sídla jeho offshore společnosti uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
Bez této smlouvy nelze využít výhod, které by jinak umožnily snížení nebo eliminaci srážkové daně, a nelze se spolehnout ani na vyloučení dvojího zdanění prostřednictvím metody zápočtu či vynětí.
Například pokud je z volené offshore jurisdikce převáděn zisk ve formě dividend do České republiky bez příslušné smlouvy, vzniká vysoká pravděpodobnost, že dividendy budou nejprve zdaněny v zahraničí a následně znovu v Česku – bez možnosti efektivní úlevy.
Neznalost podmínek smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Další častou chybou je mylný předpoklad, že pouhá existence smlouvy o zamezení dvojího zdanění automaticky garantuje výhodné daňové podmínky. V praxi však každá smlouva obsahuje specifická ustanovení a kritéria, která musí být splněna.
Například některé dohody stanovují minimální míru účasti na společnosti, délku držení podílů, požadavek na skutečné vlastnictví příjmů (beneficial ownership), či omezení týkající se daňového rezidentství. Bez znalosti těchto podmínek může podnikatel nesprávně aplikovat daňovou výhodu, což může vést k jejímu zpětnému zamítnutí ze strany finančního úřadu.
Formální využití offshore struktury bez substance
Smlouva o zamezení dvojího zdanění bývá často neúčinná, pokud offshore společnost nesplňuje podmínku dostatečné ekonomické přítomnosti, tzv. substance. To znamená, že společnost není pouze právní schránkou, ale vykonává skutečné podnikatelské aktivity v dané jurisdikci (např. má kanceláře, zaměstnance, účetnictví a bankovní spojení v místě registrace).
Bez prokázání substance může být podnikání považováno za zneužití smlouvy o zamezení dvojího zdanění a daňové orgány mohou zdanění příjmů přesunout zpět do České republiky. Tato chyba bývá jednou z nejvážnějších, neboť může vést k doměření daně, úrokům, penále a případným právním sankcím.
Nesprávné uplatnění metody zápočtu daně
Mnoho podnikatelů neví, jak správně aplikovat metodu zápočtu daně uvedenou ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Nejčastější omyl spočívá v nepředložení důkazu o zaplacené dani v zahraničí, tedy v absenci potvrzení od zahraniční daňové správy.
V České republice se bez platného dokumentu o sražení nebo zaplacení daně nelze opřít o možnost snížení české daňové povinnosti. V důsledku toho je příjem zdaněn v plné výši v obou státech a původní smysl smlouvy o zamezení dvojího zdanění zcela zaniká.
Ignorování pravidel proti zneužití smlouvy (anti-abuse pravidla)
Moderní smlouvy o zamezení dvojího zdanění stále častěji obsahují tzv. anti-abuse pravidla. Tato ustanovení chrání stát před tím, aby daňový poplatník využil smlouvu uměle jen za účelem snížení daňové povinnosti bez reálné obchodní logiky.
Typickým problémem bývá situace, kdy je offshore entita vložena do struktury čistě z daňových důvodů a neexistuje žádný obchodní důvod pro její existenci. Daňové úřady si takové struktury stále častěji všímají a mohou aplikovat test hlavního účelu (principal purpose test), čímž nárok na daňovou výhodu podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění zamítnou.
Zanedbání komunikace s daňovým poradcem
Celkové nepochopení nebo zanedbání problematiky smlouvy o zamezení dvojího zdanění často pramení z absence odborné konzultace. Daňové plánování s využitím mezinárodních dohod je komplexní disciplína, která vyžaduje nejen právní, ale také účetní, ekonomické a administrativní znalosti.
Podnikatelé, kteří se snaží strukturovat své mezinárodní operace bez profesionálního daňového poradenství, se vystavují riziku chybných rozhodnutí. Každá smlouva o zamezení dvojího zdanění má totiž své specifické jazykové znění i procesní požadavky, které nelze aplikovat bez hlubších znalostí daňové legislativy.
Získejte vlastní zahraniční firmu s výhodami
Poskytujeme ZDARMA odbornou konzultaci o založení zahraniční firmy.
Získat konzultaci
Nejčastější chyby při využívání offshore společností bez přihlédnutí ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění
Podnikatelé, kteří využívají offshore struktury k řízení mezinárodních obchodních toků, někdy opomíjejí kritický aspekt mezinárodního daňového plánování – smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Tento přehlížený krok však může vést k výraznému daňovému zatížení, právním problémům a také ke ztrátě důvěryhodnosti vůči daňovým orgánům.
Opomenutí existující mezinárodní smlouvy
Jednou z nejběžnějších chyb je samotný fakt, že podnikatel neprověří, zda Česká republika má se zemí sídla jeho offshore společnosti uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
Bez této smlouvy nelze využít výhod, které by jinak umožnily snížení nebo eliminaci srážkové daně, a nelze se spolehnout ani na vyloučení dvojího zdanění prostřednictvím metody zápočtu či vynětí.
Například pokud je z volené offshore jurisdikce převáděn zisk ve formě dividend do České republiky bez příslušné smlouvy, vzniká vysoká pravděpodobnost, že dividendy budou nejprve zdaněny v zahraničí a následně znovu v Česku – bez možnosti efektivní úlevy.
Neznalost podmínek smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Další častou chybou je mylný předpoklad, že pouhá existence smlouvy o zamezení dvojího zdanění automaticky garantuje výhodné daňové podmínky. V praxi však každá smlouva obsahuje specifická ustanovení a kritéria, která musí být splněna.
Například některé dohody stanovují minimální míru účasti na společnosti, délku držení podílů, požadavek na skutečné vlastnictví příjmů (beneficial ownership), či omezení týkající se daňového rezidentství. Bez znalosti těchto podmínek může podnikatel nesprávně aplikovat daňovou výhodu, což může vést k jejímu zpětnému zamítnutí ze strany finančního úřadu.
Formální využití offshore struktury bez substance
Smlouva o zamezení dvojího zdanění bývá často neúčinná, pokud offshore společnost nesplňuje podmínku dostatečné ekonomické přítomnosti, tzv. substance. To znamená, že společnost není pouze právní schránkou, ale vykonává skutečné podnikatelské aktivity v dané jurisdikci (např. má kanceláře, zaměstnance, účetnictví a bankovní spojení v místě registrace).
Bez prokázání substance může být podnikání považováno za zneužití smlouvy o zamezení dvojího zdanění a daňové orgány mohou zdanění příjmů přesunout zpět do České republiky. Tato chyba bývá jednou z nejvážnějších, neboť může vést k doměření daně, úrokům, penále a případným právním sankcím.
Nesprávné uplatnění metody zápočtu daně
Mnoho podnikatelů neví, jak správně aplikovat metodu zápočtu daně uvedenou ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Nejčastější omyl spočívá v nepředložení důkazu o zaplacené dani v zahraničí, tedy v absenci potvrzení od zahraniční daňové správy.
V České republice se bez platného dokumentu o sražení nebo zaplacení daně nelze opřít o možnost snížení české daňové povinnosti. V důsledku toho je příjem zdaněn v plné výši v obou státech a původní smysl smlouvy o zamezení dvojího zdanění zcela zaniká.
Ignorování pravidel proti zneužití smlouvy (anti-abuse pravidla)
Moderní smlouvy o zamezení dvojího zdanění stále častěji obsahují tzv. anti-abuse pravidla. Tato ustanovení chrání stát před tím, aby daňový poplatník využil smlouvu uměle jen za účelem snížení daňové povinnosti bez reálné obchodní logiky.
Typickým problémem bývá situace, kdy je offshore entita vložena do struktury čistě z daňových důvodů a neexistuje žádný obchodní důvod pro její existenci. Daňové úřady si takové struktury stále častěji všímají a mohou aplikovat test hlavního účelu (principal purpose test), čímž nárok na daňovou výhodu podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění zamítnou.
Zanedbání komunikace s daňovým poradcem
Celkové nepochopení nebo zanedbání problematiky smlouvy o zamezení dvojího zdanění často pramení z absence odborné konzultace. Daňové plánování s využitím mezinárodních dohod je komplexní disciplína, která vyžaduje nejen právní, ale také účetní, ekonomické a administrativní znalosti.
Podnikatelé, kteří se snaží strukturovat své mezinárodní operace bez profesionálního daňového poradenství, se vystavují riziku chybných rozhodnutí. Každá smlouva o zamezení dvojího zdanění má totiž své specifické jazykové znění i procesní požadavky, které nelze aplikovat bez hlubších znalostí daňové legislativy.
Získejte vlastní zahraniční firmu s výhodami
Poskytujeme ZDARMA odbornou konzultaci o založení zahraniční firmy.
Získat konzultaci
